Lupénka je jednou z nejrozšířenějších kožních nemocí. Počet onemocnění roste především v oblastech s chladným a vlhkým klimatem. Lupénka nemá přímý vliv na délku života, nicméně významně negativně ovlivňuje jeho kvalitu. Nehledě na dostupnost širokého spektra léčebných prostředků je většina pacientů (78%) nespokojeno s poskytovanou léčbou. Obecně se lupénka projevuje horší kvalitou života, a to i ve srovnání s tak vážnými a život ohrožujícími nemocemi, jako jsou onkologická onemocnění a cukrovka.

Nejefektivnější léčbou je komplexní přístup k terapii, předpokládající kromě užívání prostředků systematické léčby také lokální užití prostředků posilujících regenerační procesy přímo v pokožce. Využití vnějších léčebných prostředků na bázi kortikosteroidů je velmi účinnou metodou terapie lupénky, protože s jejich pomocí rychle ustupují projevy zánětů a svědění, ale je také spojeno s celou řadou vedlejších efektů: systémovými účinky při dlouhodobém užívání a lokálním dopadem, projevujícím se atrofií kůže. V této souvislosti se v současnosti zájem upíná k prostředkům, složeným z nekortikosteroidních látek a přírodních léčebných komponent. Ty nabízejí vysokou léčebnou efektivitu, nezpůsobují nechtěné reakce a pacienti je dobře snášejí.

V poslední době byla dobře prozkoumána patogeneze lupénky, ale stále zůstávají nevyřešené problémy. V současnosti je prokázána v mnoha pracích důležitost poruch metabolismu tuků v patogenezi lupénky. Informace o poruchách metabolismu v souvislosti s epidermis jsou kusé. Mnozí vědci vyvozují význam poruch obměny tuků a považují lupénku za určitý typ lipidosis pokožky nebo cholesterolovou diatézu. Předpokládá se, že lupénka vzniká na pozadí změn matabolismu cholesterolu, protože cholesterol je jedním ze základních stavebních komponent pokožky a hraje roli při procesu keratinizace.

Podstatný význam má vnější terapie lupénky, provádí se s ohledem na stádium onemocnění, stupně klinických projevů a lokalizaci ložisek. V souladu s doporučením evropského kongresu EDTV (2008) a metodologii léčby lupénky Ruské dermatologické společnosti (2009) jsou topické kortikosteroidy a keratoplastické prostředky preparátem první volby při léčbě lupénky, stejně jako kosmetické prostředky se zvlhčujícím a promašťujícím účinkem.

Preparáty druhé volby, užívanými především ve stacionárním stádiu, jsou různé zvlhčující prostředky s efektem obnovy vrchní tukové vrstvy pokožky. V současnosti se používají kosmetické přípravky, jejichž hlavní funkcí je obnova hydro-tukové vrstvy pokožky, a které doplňují léčbu.

Aktivně se užívají masti na bázi solidolu. Čisté solidoly uspokojí všechny nároky, jež jsou na tukové báze kladeny, a navíc mají samostatný terapeutický účinek (keratoplastický a epitelizující), a nejsou návykové.

Efektivita těchto mastí závisí především na jejím složení, tzn. na souboru účinných látek, ačkoliv i sama báze má nemalý význam (solidol – tukový nebo syntetický, čistý atd.). Solidoly vznikají zahuštěním minerálního oleje kalciovými solemi mastných kyselin. Obsahují 11-18% z mýdla, 0,2% alkálie, 2-3% vody.

U nás se používá solidol tukový (státní norma GOST 1033-79) a solidol syntetický značky Solidol-S (státní norma GOST 4366-76). V některých mastech se používá také emulzní solidol, často je v nich současně hlavní účinnou látkou. Takový solidol je koncentrovanou směsí vody a tuku z minerálních olejů. Při dlouhodobém užívání nemá medicínský solidol, očištěný od nežádoucích příměsí, žádné vedlejší účinky.

Během posledních deseti let se na trhu objevil prostředek Kartalin na bázi solidolu. Na katedře farmakologie Sibiřské státní lékařské university byla provedena experimentální studie farmakochemických a farmakologických vlastností Kartalinu ve shodě se všemi požadavky Farmakologické komise RF (akutní a chronická toxicita, lokálně dráždivé a alergenní účinky)na modelových patologiích pokožky (záněty i poranění) – Kartalov, 2003.

Bylo prokázáno, že Kartalin při dlouhodobé aplikaci na kůži po dobu šesti měsíců nemá negativní vliv na žádný ze sledovaných parametrů organismu. Stejně tak při každodenním použití nemá Kartalin žádné lokálně dráždivé účinky. Kartalin nejen že nezpůsobuje zánětlivé projevy v kůži, ale do značné míry zmenšuje koncentraci leukocytů v ní. Dále se prokázalo, že Kartalin nemá senzibilizující ani alergenní účinky (Kartalov, 2003).

Při výzkumu farmakologické aktivity bylo zjištěno, že Kartalin má výrazné protizánětlivé účinky při kontaktní dermatitidě. Jeho využití urychluje léčbu o 4 až 5 dní ve srovnání s neléčeným organismem a o 2 dny ve srovnání s lékopisnými preparáty. Hojivé účinky jsou srovnatelné s analogickým efektem desetiprocentní metyluracilové masti a výrazně převyšují hojivý efekt oleje rakytníku (Kartalov, 2003).

Právě tato pozorování se stala základem výzkumu klinického účinku Kartalinu při chronických zánětlivých dermatózách, v prvé řadě při lupénce. K dosažení určeného cíle bylo sledováno a léčeno 265 pacientů s diagnostikovanou lupénkou na klinice kožních nemocí při Sibiřské státní lékařské universitě. Mezi roky 2006 a 2009 byla všem sledovaným pacientům určena počáteční hodnota indexu PASI. Do sledované skupiny byli zařazeni pacienti se středně vážným onemocněním (index PASI od 18 do 50).

Po čtyřech, a následně po šesti týdnech se znovu měřil index PASI a na základě jeho hodnot se určovala efektivita léčby. První sledovaná skupina A (n=50) prošla v podmínkách polikliniky monoterapií, kdy na ložiska byl denně nanesen Kartalin po dobu 5-6 týdnů. Druhá skupina B (n=50) v podmínkách stacionáře prošla v průběhu 4 týdnů komplexní terapií, do které spadají: hyposenzibilizující prostředky, vitamíny, různé další masti. Výsledky léčby se hodnotily po uplynutí 5-6 měsíců. Sledované skupiny byly reprezentativní z hlediska věku, pohlaví i délky průběhu lupénky.

Během výzkumu byly určeny počáteční hodnoty indexu PASI. Ve skupině A dosáhla hodnota 22,6 bodů, ve skupině B 20,9 bodů. Pro zjištění dynamiky průběhu léčby bylo provedeno měření indexu po 3-4 týdnech. Ve skupině A dosáhl 17,2 bodů, ve skupině B 16,3 bodů. V závěrečné etapě terapie lupénky (5-6 týden) se sledované parametry změnily takto: skupina A 7,9 a skupina B 9,4.

V první etapě léčby dochází k téměř identickému ústupu klinických projevů lupénky. Během 3-4 týdnů dochází k výraznému snížení indexu PASI, přičemž ve skupině A (monoterapie) o 65%, ve skupině B (komplexní terapie) o 55%. Na základě dynamiky snížení indexu PASI můžeme tvrdit, že v obou skupinách shodně dochází k výraznému zlepšení klinického stavu vlivem terapie (snížení indexu o více než 50%).

Výzkum dlouhodobých výsledků prováděné terapie v obou skupinách proběhl v období 5-6 měsíců po ukončení léčby, opět pomocí indexu PASI. Byly zjištěny tyto výsledky: ve skupině A 13,2 bodů (o 40,8% méně než byla počáteční úroveň), ve skupině B 14,6 (o 30% méně než byla počáteční úroveň).

Na základě tohoto výzkumu je možné udělat následující závěry:

  • Kartalin je možno použít jako prostředek monoterapie lehké a střední formy lupénky v ambulatních a poliklinických podmínkách.
  • Kosmetický preparát Kartalin je efektivnivní prostředkem vnější terapie lupénky (snížení indexu PASI o 65% během léčby).

V další etapě se výzkum zaměřil na atopickou dermatidu. Atopická dermatida (dále jen AD) je široce rozšířenou kožní chorobou. Podle informací epidemiologických pozorování v různých zemích trpí AD zhruba 10% až 20% populace, především děti. Závažnost problému spočívá v brzkém nástupu onemocnění, rychlým rozvojem chronické formy a snížení sociální adaptivity.

Základem patogeneze AD jsou geneticky determinované imunologické zvláštnosti. K nejvýznamnějším imunologickým poruchám při AD patří nerovnováha Th1 a Th2 buněk, zvýšená degranulace tukových buněk a nesprávná aktivita Langerhansových buněk. Ke specifickým faktorům, zhoršujícím průběh AD, patří potravinové a vzduchem přenášené alergeny, a také alergeny některých bakterií a plísní. Nespecifické spouštěcí faktory, provokující vyostření AD, jsou iritanty: oděvy z kožešiny nebo syntetických látek, detergenty, tabákový kouř, psychicko-emocionální stres, klimatické faktory (chlad, prudké změny, atd.), znečištění ovzduší.

Léčba AD spočívá v působení na jednotlivé články patogeneze alergického zánětu a odstranění alergenu. Doporučená terapie AD by se měla skládat z následujících postupů: činnost směřující k odstranění spouštěcího alergenu (eliminační dieta, změna prostředí) a dalších spouštěčů, farmakoterapie (lokální a systémová), péče o kůži.

Pokožka pacientů s AD je mimořádně suchá, což je spojeno s poruchami procesu keratinizace. Je narušena její ochranná funkce. Obnovit správné fungování pokožky je možné pomocí neustálé hydratace a zajištění dostatečného množství tuků pro mezibuněčné spoje mezi keratinocyty.

Již dávno se v dermatologii k terapii chronických dermatitid (lupénka, atopická dermatitida, neurodermis) úspěšně používají masti, obsahující solidol. Jedním z prostředků, složených z komponent s výše uvedenými vlastnostmi, je i Kartalin.

Tento základ umožnil soustředit se na další cíl: výzkum účinnosti Kartalinu při léčbě AD.

Na klinice kožních nemocí při Sibiřské státní lékařské universitě bylo sledováno 25 pacientů (skupina A) s diagnostikovanou atopickou dermatitidou (mládež a dospělí). Kritéria pro vyloučení ze sledované skupiny: difuzní forma AD, těžký průběh, dětský věk a individuální citlivost na některou z komponent masti. U všech sledovaných byla určena počáteční hodnota indexu SCORAD. Ve sledované skupině byla aplikována léčba podle „Standardů lékařské pomoci nemocným atopickou dermatitidou" z roku 2007, která spočívala v následujícím: užití antihistaminik, anxiolytik, thiosíranu sodného.

Současně probíhala vnější terapie pomocí Kartalinu, aplikovaného na oblasti s výraznou infiltrací a hyperkeratózou dvakrát denně. Opětovné určení hodnot indexu SCORAD proběhlo po čtyřech týdnech léčby a na základě získaných informací byla hodnocena úspěšnost terapie. Jako kontrolní skupina bylo sledováno 15 pacientů kliniky kožních nemocí při Sibiřské státní lékařské universitě (skupina B) s diagnostikovanou atopickou dermatitidou, kterým byla poskytnuta stejná komplexní léčba s využitím jiných, keratolitických mastí a kosmetických prostředků.

Při tomto výzkumu byla určena počáteční hodnota indexu SCORAD ve skupině A 19,6 bodů, ve skupině B 18,4 bodů.

Pro zjištění dynamiky regrese klinických projevů AD bylo provedeno určení hodnot indexu SCORAD na konci léčby (po 4 týdnech) a výsledky byly následující: 13,3 ve skupině A, 14,9 ve skupině B (viz obrázek 3).

V průběhu léčby atopické dermatitidy v obou skupinách dochází k výraznému ústupu jejích klinických projevů. Po 4 týdnech léčby došlo u všech sledovaných pacientů ke snížení indexu SCORAD, přičemž ve skupině A se snížil o 30,3% a ve skupině B o 19,1%. Z dynamiky snížení indexu SCORAD je možné vyvodit, že ve skupině A došlo k výraznějšímu zlepšení klinického stavu pacientů (viz obrázek 3).

Po skončení klinické aprobace získala mast Kartalin vynikající hodnocení jak výzkumníků, tak i pacientů, a byla doporučena k využití při komplexní léčbě atopické dermatitidy.

Závěrečnou fází aprobace kosmetického přípravku Kartalin při léčbě dermatóz s výraznou infiltrací a hyperkeratinózou byl výzkum využití masti při terapii atypické formy lupénky – s výskytem na dlaních a chodidlech.

Na klinice kožních nemocí při Sibiřské státní lékařské universitě a na kožním oddělení Kemerovské městské kožně-venerologické léčebně byl proveden výzkum efektivity a bezpečnosti masti Kartalin. V průběhu experimentu bylo sledováno 12 nemocných s lupénkou. Všem pacientům byla diagnostikována lupénka dlaní nebo chodidel. Současně byl zjištěn výskyt pupínků i na jiných částech trupu a vlasaté části hlavy. Zastoupeni byli rovně muži (6) a ženy (6). Kromě lokální léčby byla prováděna i systémová terapie.

Při retrospektivní analýze anamnézy a zdravotních karet byla vytvořena kontrolní skupina s analogickými klinickými projevy a diagnózou, které byla poskytována tradiční léčba (thiosíran sodný, dezinfekční roztoky, vitamíny, keratolitické masti).

K ohodnocení klinické efektivity poskytnuté celkové i lokální terapie byly sečteny dny, strávené ve stacionáři léčbou dané atypické formy lupénky, v obou skupinách. Ukazatel činil 23 dní ve sledované skupině, v kontrolní skupině byla stejná klinická dynamika (odstranění infiltrace a svědění) pozorována za 33,7 dní.

Na základě těchto zjištěných dat můžeme shrnout hlavní konkurenční výhody Kartalinu – nehormonální prostředek na bázi solidolu, určený k léčbě chronických dermatóz: lupénky, ekzému, neurodermis, alergické a atopické dermatitidy.

Kartalin má protizánětlivé, protisvědivé a keratolitické účinky a napomáhá zkrácení léčby.

Kartalin neobsahuje syntetické a hormonální komponenty, proto jeho užívání na rozdíl od glykokortikoidních prostředků nezpůsobuje podráždění, je naprosto netoxický a může být užíván i dětmi bez omezení věku.

Kartalin nezpůsobuje atrofii kůže, ani další vedlejší účinky, typické pro hormonální prostředky. Analýza efektivity Kartalinu svědčí o tom, že na pozadí celkové a lokální terapie má léčivé účinky: působí proti zánětu, má terapeutický účinek i u dětí.

Při léčbě lupénky s využitím masti Kartalin dosahuje efektivita více než 94%. Po užití je pozorována trvalá a stabilní remise od 1,5 do 4 let.

Kartalin může být užíván dlouhodobě, s vynikajícím účinkem a bez nebezpečí návyku a komplikací.

Prostředek Kartalin má pozitivní a dlouhodobý terapeutický efekt, o čemž svědčí změna indexu kvality života u pacientů.

Všichni pacienti podtrhují zvýšení pohody při užití Kartalinu a nepochybné zlepšení kvality života.