Během posledních deseti let se na trhu objevil prostředek Kartalin-A na bázi solidolu. Na katedře farmakologie Sibiřské státní lékařské university byla provedena experimentální studie farmakochemických a farmakologických vlastností Kartalinu ve shodě se všemi požadavky Farmakologické komise RF (akutní a chronická toxicita, lokálně dráždivé a alergenní účinky) na modelových patologiích pokožky (záněty i poranění).

Bylo prokázáno, že Kartalin-A při dlouhodobé aplikaci na kůži po dobu šesti měsíců nemá negativní vliv na žádný ze sledovaných parametrů organismu. Stejně tak při každodenním použití nemá Kartalin-A žádné lokálně dráždivé účinky. Kartalin-A nejen že nezpůsobuje zánětlivé projevy v kůži, ale do značné míry zmenšuje koncentraci leukocytů v ní. Dále se prokázalo, že Kartalin nemá senzibilizující ani alergenní účinky (Kartalov, 2003).

Při výzkumu farmakologické aktivity bylo zjištěno, že Kartalin-A má výrazné protizánětlivé účinky při kontaktní dermatitidě. Jeho využití urychluje léčbu o 4 až 5 dní ve srovnání s neléčeným organismem a o 2 dny ve srovnání s lékopisnými preparáty. Hojivé účinky jsou srovnatelné s analogickým efektem desetiprocentní metyluracilové masti a výrazně převyšují hojivý efekt oleje rakytníku.

Právě tato pozorování se stala základem výzkumu klinického účinku Kartalinu při chronických zánětlivých dermatózách, v prvé řadě při lupénce. K dosažení určeného cíle bylo sledováno a léčeno 265 pacientů s diagnostikovanou lupénkou na klinice kožních nemocí při Sibiřské státní lékařské universitě. Mezi roky 2006 a 2009 byla všem sledovaným pacientům určena počáteční hodnota indexu PASI. Do sledované skupiny byli zařazeni pacienti se středně vážným onemocněním (index PASI od 18 do 50).

Po čtyřech, a následně po šesti týdnech se znovu měřil index PASI a na základě jeho hodnot se určovala efektivita léčby. První sledovaná skupina A (n=50) prošla v podmínkách polikliniky monoterapií, kdy na ložiska byl denně nanesen Kartalin po dobu 5-6 týdnů. Druhá skupina B (n=50) v podmínkách stacionáře prošla v průběhu 4 týdnů komplexní terapií, do které spadají: hyposenzibilizující prostředky, vitamíny, různé další masti. Výsledky léčby se hodnotily po uplynutí 5-6 měsíců. Sledované skupiny byly reprezentativní z hlediska věku, pohlaví i délky průběhu lupénky.

Během výzkumu byly určeny počáteční hodnoty indexu PASI. Ve skupině A dosáhla hodnota 22,6 bodů, ve skupině B 20,9 bodů. Pro zjištění dynamiky průběhu léčby bylo provedeno měření indexu po 3-4 týdnech. Ve skupině A dosáhl 17,2 bodů, ve skupině B 16,3 bodů. V závěrečné etapě terapie lupénky (5-6 týden) se sledované parametry změnily takto: skupina A 7,9 a skupina B 9,4.

V první etapě léčby dochází k téměř identickému ústupu klinických projevů lupénky. Během 3-4 týdnů dochází k výraznému snížení indexu PASI, přičemž ve skupině A (monoterapie) o 65%, ve skupině B (komplexní terapie) o 55%. Na základě dynamiky snížení indexu PASI můžeme tvrdit, že v obou skupinách shodně dochází k výraznému zlepšení klinického stavu vlivem terapie (snížení indexu o více než 50%).

Výzkum dlouhodobých výsledků prováděné terapie v obou skupinách proběhl v období 5-6 měsíců po ukončení léčby, opět pomocí indexu PASI. Byly zjištěny tyto výsledky: ve skupině A 13,2 bodů (o 40,8% méně než byla počáteční úroveň), ve skupině B 14,6 (o 30% méně než byla počáteční úroveň).

Na základě tohoto výzkumu je možné udělat následující závěry:

  • Kartalin-A je možno použít jako prostředek monoterapie lehké a střední formy lupénky v ambulatních a poliklinických podmínkách.
  • Kosmetický preparát Kartalin-A je efektivnivní prostředkem vnější terapie lupénky (snížení indexu PASI o 65% během léčby).